Historický barokní most, spojující město Rajhrad s přilehlým benediktinským klášterem se v loňském roce dočkal rekonstrukce. Důvodem této rozsáhlé realizace byl nevyhovující technický stav nosné konstrukce (stupeň V). Projekt zahrnoval sanaci spodní stavby, novou železobetonovou desku – „most nad mostem“, a rozšíření vozovky. Společně s opravou mostu, který je chráněnou kulturní památkou a je jediným svého druhu v Jihomoravském kraji, vyrostla nově i lávka pro pěší a cyklisty. Cílem Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje bylo zachovat historický ráz a přitom zajistit dostatečnou únosnost a šířku komunikace. Nyní za tuto zakázku převzalo vedení SÚS JMK cenu „Mostní dílo roku“, kterou v rámci Sympozia každým rokem uděluje Ministerstvo dopravy ČR.
Od samého počátku svého vzniku byl tento most využíván výhradně k účelům dopravního komunikačního spojení a v raném období rovněž jako mýtný objekt, ve společném režimu pěšího i ostatního provozu. Teprve rozsáhlá přestavba v první třetině minulého století oddělila pozemní dopravu na vozovce od pěší na rozšířené vykonzolované části mostu v podobě chodníku. V novodobé historii byl most silně přetížený dopravou a současně ohrožený zhoršujícím se stavebním stavem doplněn o samostatně stojící ocelovou lávku pro pěší.
Významná zemská stezka spojující Brno s Vídní a současně další komunikační spojení z východu na západ přes moravské země determinovaly polohu stávajícího objektu. Přemostění Svratky po náhradě někdejšího brodu dřevěným mostem sahá již do starší historie a písemné zmínky o výběru mýta v této lokalitě se objevují v souvislosti se založením blízkého benediktinského kláštera. Přímá zpráva zmiňuje existenci velkého mostu k roku 1594. Stavbu námi sledovaného mostu iniciovaly stálé opravy a novostavby mostů strhávaných vodou a také údajně události válečné (zničen švédskými vojsky za třicetileté války). V roce 1694 byl vybudován zastřešený most s kamennými pilíři dosahující délky bezmála dvaceti sáhů, opatřený dřevěnou mostovkou z tesaných trámů.
Účinky povodní a povětrnosti však vykonaly své a tak již v polovině 18. století je jeho stav natolik špatný, že tehdejší probošt benediktinského kláštera Josef Bonaventura Piter (1708–1764) přijímá záměr stavby nového zděného mostu s pěti cihelnými arkádami. Stavba započala v květnu 1760 a náklady dosáhly 7 000 zlatých. Druhou etapou bylo doplnění sochařské výzdoby. Brněnský sochař Jan Adam Nösmann vytvořil pětici soch světců a kamenný kříž na soklu. Sochy představovaly sv. Jana Nepomuckého, tradičního patrona mostních děl barokní éry, sv. Bonaventury, sv. Petra, sv. Pavla a sv. Benedikta, tj. patronů blízkých benediktinskému řádu sídlícímu ve zdejším klášteře. Sochy jsou nyní deponovány v rajhradském klášteře. Při přestavbě v roce 1937 byl jeden oblouk na rajhradské straně zasypán, most byl opatřen vozovkou z kamenných kostek a na povodní straně byl vykonzolován chodník.
„Příprava rekonstrukce památkově chráněného barokního mostu nebyla jednoduchá a nakonec zabrala 5 let, než se podařilo sladit protichůdné požadavky. Městu vyhovovalo stávající jednopruhové uspořádání přirozeně zpomalující dopravu s chodníkem přemístěným na ocelovou lávku současně převádějící i inženýrské sítě. Pro krajský úřad bylo naopak nepřijatelné investovat nemalé prostředky do stavby, která by na silnici třetí třídy neumožnila obousměrný provoz. Zachování stávající ocelové lávky pro pěší navíc popíralo smysl nákladné rekonstrukce historického mostu a převedení dvoupruhové silnice s chodníkem nemohl po 5,5 m široké klenbové konstrukci nikdo chtít,“ uvedl technik přípravy a realizace staveb pro mosty Milan Pacák.
Po dlouhých diskuzích přistoupilo město Rajhrad k rozhodnutí starou lávku odstranit a nahradit ji novým objektem, za což mu patří velký dík. Projektant přišel s myšlenkou jednopolové obloukové konstrukce, která vytváří zdařilý kontrast nového a starého při zachování obdobné koncepce.
„Na Pitrově mostě byla odstraněna betonová mostovka z první republiky a byla nahrazena novým železobetonovým mostem opřeným do stávajících pilířů pomocí mikropilot vrtaných přes cihelné zdivo. Tato nová mostovka převádí dvoupruhovou silnici. Na památkově chráněném mostě byly sanovány cihelné klenby a bylo vyhověno přání Národního památkového ústavu svěřit sanaci pískovcových prvků pilířů akademickému sochaři,“ doplnil Pacák.
„Je pro nás velkou ctí, že právě tento objekt v naší správě, získal toto ocenění. Hledala se správná cesta, jak zachovat historický ráz a přitom přizpůsobit funkčnost dnešní době, kdy automobilová doprava vyžaduje daleko větší komfort a provoz na silnicích stoupá. Chtěl bych poděkovat celému realizačnímu týmu, také vedení města Rajhradu a všem ostatním, protože dobrá komunikace a profesionální přístup, nás všechny přivedl k tomuto ocenění,“ popsal ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jindřich Hochman.
Celá rekonstrukce památkově chráněného barokního Pitrova mostu vyšla na 34 miliónů Kč, přičemž investorem mostu byla Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje a náklady na novou betonovou lávku šly za městem Rajhrad. Projektovou dokumentaci všech stupňů vypracovala Projekční kancelář PRIS Brno a zhotovitelem byly Stavby SR Group. Všem zúčastněným se tak podařilo vytvořit dílo, které citlivě spojuje historii se současností.
